Kritické myšlení v BOZP II.

V posledním článku jsme se zabývali částí biasů v oblasti BOZP s aplikací na pandemii a na různé situace v bezpečnosti. Celkový počet známých kognitivních zkreslení je takřka 200, takže se vrhneme na další chybné představy a rozhodnutí, které činíme.

Velkou destrukční silou je aktuálně silná polarizace společnosti a rozdělení na různé tábory, a to ze spousty různých perspektiv. Tato destrukční síla se jmenuje Ingroup bias, volně překládáme jako my a oni. Celý problém spočívá v tom, že náš mozek není schopen obvykle milovat všechny bytosti kolem nás. Odhadujeme, že nevtěsnáme do hlavy blízkost k více než 150 konkrétním osobám. To v minulosti vedlo k tomu, že se velká osídlení obvykle rozdělila, protože lépe fungovala. Některé firmy nedělají pobočku větší než 150 osob, protože se pak ztrácí ten oxytocinový proud, že jsme všichni na jedné lodi a hormony vřelosti a laskavosti mizí. Ve firmách se často dělíme – my ve výrobě a oni v kancelářích, my v Česku a oni v Německu. Kdykoliv přeřadíme osoby do druhé skupiny, zmizí schopnost empatie. Jsme schopni se hádat a válčit nebo prostě jen neuděláme to přirozené, když vidíme někoho v nebezpečí, abychom vyjádřili osobní obavu. Schopnost vyjádřit znepokojení, když je někdo v nebezpečí je prvek vysoké formy firemní kultury. Tento moment dokáže odvrátit řadu úrazů a předejít desítkám procent úrazů zaměstnanců, kteří nepracovali sami, ale s někým, kdo na ně koukal a civěl a v nebezpečí intervenoval. Problém, proč často žádnou intervenci neuděláme, je ten, že to nevypadá tak jasně, že se něco určitě stane… třeba to vyjde.

Pokud to nevyjde, zakřičíme však pro nás vítězoslavně – „Já to tušil, že to spadne, to muselo spadnout! Já to říkal, že to spadne.“ Chyba lávky. Spadli jste sami do tzv. Hindsight biasu – neboli iluzi, že to bylo předvídatelné stejně jako sázka na koně při dostizích či číslo v loterii. Kdyby to jasné bylo, obvykle to uděláme jinak.

Tak to pojďme udělat pořádně, ať to na někoho příště nespadne. Ale jak? Musíme to vymyslet společně, teď a tady. Hurá, máme tu Ikea efekt. Ikea efekt je žádoucí bias, neboť to, co sami vytvoříme nám přijde lepší, krásnější a budeme to dodržovat. Obdobně jako nábytek, který jsme si museli z krabice postavit sami. Způsob, jak přimět lidi pravidla dodržovat, je umožnit jim si je sami vytvořit, což také považujeme za nejvyšší možný způsob rozvoje kultury BOZP.

Ikea effect můžeme naboostovat tím, že použijeme nějaký marketingový trik. Třeba u nějakého řešení nabídneme návnadu a vytvoříme kotvu. Decoy effect – efekt návnady se dá využít u zavádění osobních ochranných pracovních prostředků. Koupíme 3 druhy špuntů do uší. Jedny jsou zcela nevyhovující, druhé nemají nic navíc a k třetím je přidáno něco zdarma. Nebo efekt kotvy, kdy lidé volí druhou nejdražší variantu ochotněji, pokud existuje nějaká ještě dražší, se kterou to lze porovnat. Už jen vymyslet, jak toho šikovně využít.
Je třeba ale dávat pozor na to, abychom to s bezpečností a vymýšlením ještě bezpečnějších postupů nepřehnali. Existuje totiž něco jako Risk compensation bias. Pokud se zavedli bezpečnostní pásy a ABS, lidé přestali dodržovat bezpečnou vzdálenost. Vytvoření iluze bezpečnosti vede k tomu, že posuneme svoje hranice. V jedné větší rakouské vesnici zrušili na návsi chodníky a přechody pro chodce a asijský dopravní chaos ala Hanoi způsobil to, že se všichni více soustředili, místo aby spoléhali na přechody a tím se snížilo množství dopravních nehod aut a chodců. Takže naopak někdy udělat něco zjevně smrtícího vede k většímu respektu a vědomému a soustředěnému chování, což obvykle stačí na to, aby se všechno povedlo.

A co na závěr. Přece to nejdůležitější – Safety last! Ne opravdu jsem se nespletl. Začínat poradu a brífink bezpečností vede k tomu, že to k ničemu nevede, rozhodně ne k akci. Pokud chceme něco zajistit okamžitou akcí, musíme to říci na konec! Recency bias neboli - nedávná zkreslení - mozek zdůrazňuje naposledy přijaté informace, což znamená, že informace na začátku konverzace by mohly být ztraceny. Pokud jsou bezpečnostní informace stručně projednány na začátku schůzky, budou jistě do konce schůzky zapomenuty. Lepším přístupem je tím nejzásadnějším briefing ukončit. Tak přeji good safety shift start. Proč má pár slov na začátek smysl, bude v jiném článku.

Tagy: